Ancistrus sp. Rio Paraguay
Rio Paraguay, Paraguay, Bolívie.
Ancistrus sp. Rio Paraguay patří mezi středně velké zástupce rodu Ancistrus. V zahraničí je v literatuře pojmenován buď podle domovské řeky ve které se vyskytuje nebo jako ancistrus s červenými skvrnami (Rotpunkt ancistrus).
Zbarvení dospělých jedinců je dle mých zkušeností lehce rozdílné dle pohlaví (viz. galerie). Samci mají skvrny zbarveny víc do oranžova, samice spíš růžovo-oranžově.
Co se týká maximální velikosti v dospělosti tak uváděná velikost 12 cm se dle mého názoru vztahuje asi spíš k importovaným či v přírodních lokalitách měřeným rybám. Ryby odchovávané v akvarijních podmínkách této délky dle mých zkušeností dosáhnou jen stěží, velikost 7-8 cm v dospělosti je obvyklá.
Chov tohoto zástupce oblíbených "čističů skel" je velmi jednoduchý. Neshledal jsem v náročnosti chovu žádné rozdíly oproti nejrozšířenějšímu a všemi akvaristy známému druhu Ancistrus sp. Rybu doporučuji proto do všech akvárií s běžným akvarijním osazenstvem... třeba jako náhradu již trochu okoukaného klasikého ancistrusa. Nevykazuje žádnou agresivitu k ostatním akvarijním chovancům.
Velikost chovné nádrže stačí od 50 litrů pro jeden pár, vybavení akvária zcela běžné. Snad bych doporučil nějaký kousek kořenu. Jednak z důvodu případného doplnění balastních látek a taky ke zlepšení kvality vody kořenovým výluhem.
Stravu v mladém věku preferují podobně jako ostatní ancistrusovití vegetariánskou, v dospělosti již snášejí i větší podíl stravy masité. Každopádně rostlinnou stravu doporučuji nechat v jídelníčku trvale.
Příjímají s chutí většinu běžných krmiv - od granulovaných či vločkových přes rostlinná krmiva ( okurky, zelí, kedlubny, salát ) až ke krmivům živočišným (rybí filé, patentky, plankton, artémie).
Na teplotu ani kvalitu vody jsem zvláštní nároky neshledal, pozor je třeba si dávat hlavně na vzestup dusíkatých látek a na léčivé přípravky obsahující měď.
S rozmnožování těchto ryb jsem v mých podmínkách neměl žádné problémy. Pohlavní rozdíly jsou u dospělých ryb dobře patrné, výrustky u samců nedávají prostor ke spekulacím o pohlaví ryb. Samice v dobré kondici jsou kulatější v břišní partii.
Jakmile dospějí do pohlavní zralosti stačí ke stimulaci výtěru dle mých zkušeností radikální výměna vody. V mém případě ji provádím cca. jednou za tři týdny 90%. Speciálně připravovat vodu není potřeba, líhnou se bez problémů v mé studniční vodě pH 7.3 a vodivosti kolem 300 mikrosiemens.
Samec obsadí vhodnou jeskyňku či štěrbinu v pařezu kam vpustí ke tření připravenou samici. Ta zde odloží hrozen jiker. Jejich počet záleží na velikosti a věku samice od 20 - 60 jiker. Jikry jsou spíš menší cca. 3 mm, barvy tmavěžluté. Samec o ně standardně pečuje dokud se nevylíhnou a nestráví žloutkový váček. Toto období trvá přibližně 14 dní. Potěr opustivší bezpečí samcova úkrytu je poměrně drobný.
Odchov je jednoduchý, používám u potěru stejně jako u ostatních ancistusů výhradně rostlinnou stravu. Taktéž je umisťuji do Gerd-boxu (malá nádobka v akváriu s dospělci) což se mi osvědčilo i u těchto ancistrusů. Rychlost růstu je v dobrých podmínkách průměrná, jedná se přece jen o drobnější druh kde nelze čekat masivní přírustky.
Potěr je v dobrých podmínkách odolný a prakticky nedochází k úhynům v průběhu odchovu.